Chvojen

Románský kostelík sv. Jakuba a Filipa v obci Chvojen nechal opravit společně se zámkem Konopiště František Ferdinand d'Este, majitel konopišťského panství. Zamýšlel v něm mít také rodinnou hrobku. V kostele se nachází freska, znázorňující pekelnou stvůru - obřího Leviathana, která požírá lidi v pekle. Několik let po té, kdy byla oprava kostela dokončená, byl na Františka Ferdinanda spáchán atentát a tento čin se stal záminkou pro začátek První světové války. Je to až symbolické spojení.

O kostelíku jsem se dočetla v knize Žulové krajiny Středních Čech, kterou napsala skupina autorů, mezi nimi i Václav Cílek. Výlet jsem začala v Benešově. Od nádraží jsem se vydala po žluté turistické značce nejprve k zámku Konopiště. Cesta parkem vedla lipovou alejí, která se mi moc líbila. A za chvilku se už objevil zámek.

Kostel sv. Jakuba a Filipa v obci Chvojen, lipová alej v konopišťském parku, zámek Konopiště

Zámek Konopiště je významný šlechtickýhrad typu francouzského kastelu, přestavěný na zámek, který zaujímá ostroh nad Zámeckým rybníkem nedaleko Benešova u Prahy. První zmínka o Konopišti pochází z roku 1318, kdy jeho držiteli byli Beneš a Dobeš z rodu Benešoviců. Předpokládá se, že gotický hrad byl založen koncem 13. století nejpravděpodobněji kolem roku 1294. Jeho zakladatelem byl buď samotný král, nebo nejspíše biskup Tobiáš z Benešova, rádce krále Václava II., vlivná politická osobnost období po smrti krále Přemysla Otakara II. Benešovici sídlili na Konopišti jen do vymření rodu v roce 1327, kdy je vystřídali páni ze Šternberka, vládnoucí hradu až do roku 1590. Mezi další majitelé patřiliAlbrecht z Valdštejna, Pavel Michna z Vacínova,Vrtbové z Vrtby, Lobkovicové a další.

V roce 1887 koupil zámek s celým panstvím od Lobkoviců František Ferdinand d'Este, od roku 1896 následník císařského trůnu. Zavedl na zámek vodovod a elektřinu, a nechal sem také nainstalovat hydraulický výtah. Na jeho rozkaz byl zámek přestavěn podle zásad historizujícího romantismu podle návrhu J. Mockera. Jeho okolí bylo upraveno v rozlehlý park a vznikl i Růžový sad. Arcivévoda shromáždil na zámku obrovskou řadu cenných předmětů, rozsáhlá je například sbírka zbraní a výzbroje. Po sarajevském atentátu v roce 1914 a po I. světové válce byl na základě zvláštního zákona z roku 1921 zkonfiskován majetek Habsburků a zámek i s parkem se stal majetkem Československého státu. Následně byl zčásti zpřístupněn veřejnosti.

Za II. světové války byl v Konopišti umístěn hlavní štáb jednotek SS pod velením SS-Brigadeführera A. Karasche. Tyto jednotky byly součástí tankové divize SS-Totenkopf. Po osvobození v roce 1945 bylo Konopiště znovu zpřístupněno veřejnosti. Zámek se do dnešní doby zachoval v podobě, jakou dostal při poslední přestavbě za arcivévody Františka Ferdinanda d'Este. Také vnitřní vybavení zůstalo v co největší míře stejné, jako za doby, kdy zámek obýval následník trůnu s rodinou.

Poblíž Konopišťského rybníka jsem narazila na červenou turistickou značku a po ní jsem pokračovala nejprve kolem rybníka a pak po silnici do obce Chvojen a ke kostelu sv. Jakuba a Filipa. Kostel je vidět už zdáli. Stojí na mírném návrší a je krásný. Působil na mě ale také trochu děsivě. Nevím, proč mi připomněl báseň K. J. Erbena Svatební košile. Možná, že jsem někdy viděla ilustraci této básně s podobným kostelíkem.

Kostel sv. Jakuba a Filipa, freska Leviathana a freska s vyobrazením Pholemaiovy sluneční soustavy (obrázky fresek jsou z internetu - autora fotografií se mi nepodařilo zjistit)

Tribunový kostel sv. Jakuba a Filipa byl postaven jako součást raně středověkého opevněného dvorce v roce 1217. Dnešní podobu získal po úpravách započatých v roce 1904 tehdejším majitelem konopišťského panství Františkem Ferdinandem d'Este.

Zděný, pozdně románský kostel z roku 1217, je u nás ojedinělou stavbou. Původní kostel, který zde stál, nebyl omítnut ani zvenčí, ani zevnitř (tzv. režné zdivo). Nerovně uhlazené byli jen některé části pod vzácnými freskami nadměrných velikostí. V oratoři je vyobrazena velmi rozměrná freska o rozměrech 4 m x 5 m znázorňující patrony kostela - sv. Jakuba a Filipa. Ve spodní části této fresky vidíme korunovaci Panny Marie, tzv. trůnící s Ježíškem na klíně, vedle vchodu najdeme fresku s obrazem slavného starověkého Ptolemaiova modelu sluneční soustavy. To nebývá tradiční výzdoba kostelů. Tato představa o uspořádání vesmíru platila asi až do roku 640 našeho letopočtu. Další freska znázorňuje pekelnou stvůru - obřího Leviathana, která požírá lidi v pekle. Tato freska je pravděpodobně největším zobrazením Leviathana v Evropě, ne-li na světě, neboť nám není známo, že by existovala freska větší.

V roce 1780 započala přestavba věže kostela, která byla původně nižší a nacházela se v rohu kostela. Poslední úpravy kostela provedl Josef Möcker v letech 1904 až 1905, kdy jej připravoval pro rodinnou hrobku Arcivévody. Arcivévoda František Ferdinand d'Este sem ze zámku Konopiště jezdíval v kočáře na pravidelné bohoslužby.

Kostelík na Chvojně je opředen více tajemstvími. Říká se například, že sem vede vyzděná podzemní chodba ze zámku Konopiště. Ta je prý místy tak široká, že se v ní vyhnou dva jezdci na koních. A jelikož okolí Konopiště je podzemními chodbami protkané, nemusí jít jen o báchorku. V raném středověku se na tomto místě uprostřed hlubokých lesů usídlili Slované a v sousedství hradiště vystavěli též stejnojmennou vesnici. Centrální část hradiště se později přeměnila v opevněný dvorec. Chvojen je jednou z mála poznaných lokalit tohoto přechodného typu osídlení na našem území. Do současnosti se ale zachoval pouze malebný románský kostelík a pozůstatky okrouhlého opevnění hradiště.

Odtud jsem se už vracela do Benešova na vlak. Cesta nebyla příliš dlouhá - jen asi 10 km - ale foukal poměrně silný vítr a tak jsem byla trochu unavená. Přišla jsem na nádraží jen 10 minut před odjezdem vlaku, ale bohužel vlak nejel po své obvyklé trati, a na Hlavní nádraží jsme jeli, kvůli výluce z nádraží Hostivař, přes Malešice. Vlak měl trochu zpoždění, ale alespoň jsem viděla kus trochu jiné Prahy. Kolem trati je místy tak zvaná země nikoho, kde přespávají bezdomovci a kde je velký nepořádek a spousta odpadků. Není to hezký pohled.

Počasí mi přálo, bylo hezky, a tak se mi výlet moc líbil. Zámek není ještě otevřený, ale už ho pomalu na otevření připravují. Netušila jsem, že sochy v parku jsou přes zimu ukryté ve speciální konstrukci, aby je počasí nepoškodilo. To jsem dnes viděla poprvé.

8. 3. 2019