Duchcov

V Duchcově jsem byla letos už podruhé. Poprvé jsem sem přišla během výletu z Hrobu 31. 1. 2024 (výlet Hrob – Duchcov). Tehdy jsem prošla jen zámeckou zahradou a udělala si pár fotografií zámku a náměstí. Na víc mi tehdy nezbyl čas. Říkala jsem si tenkrát, že se sem ještě vrátím a do zámku se podívám. V článku o minulém výletě jsem sice už o zámku i městě jednou psala, ale stejně zde uvedu pár informací.

Město Duchcov se rozkládá v podkrušnohorské uhelné pánvi asi sedm kilometrů západně od Teplic. Je známé pobytem Giacoma Casanovy v 18. století a tzv. duchcovskou stávkou v období velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Pokud jde o obyvatelstvo žilo v Duchcově podle sčítání lidu v roce 1921 přes 12 tisíc obyvatel, z nichž zhruba polovina byli Čechoslováci a polovina Němci.

Zámek Duchcov je památkově chráněný zámecký areál, k jehož vzniku došlo v druhé polovině 16. století. Původně renesanční lobkovické sídlo vytvořené na základech staré tvrze bylo v letech 1675-1711, kdy se vlastníkem stal Jan Josef z Valdštejna, přestaveno na barokní zámek. Záhy byl objekt dle návrhů Jeana Baptiste Matheye rozšířen o dvě křídla, vnější zámecké nádvoří a čestný dvůr. Současný klasicistní vzhled však zámek získal až po úpravách, které proběhly v letech 1814-1818 za správy Josefa Karla z Valdštejna. Součástí areálu je rozlehlý francouzský park se soustavou bazénů, vodotrysků, fontán a se sochami od Matyáše Bernarda Brauna, navržený známým architektem Janem Ferdinandem Schorem. Zámek je úzce spjat s významným italským dobrodruhem Giacomo Casanovou, který na zámku ve službách hraběte Josefa Karla z Valdštejna prožil jako knihovník svá poslední léta.

Náměstí v Duchcově s kostelem Zvěstování Panny Marie, morovým sloupem a zámkem, Valdštejnský sál zámku, z interiéru zámku, Grafický kabinet

Po návštěvě zámku jsem si udělala pár fotografií centra města s kostelem Zvěstování Panny Marie a pěkným morovým sloupem a vypravila se k dalším cílům dnešního výletu.

Římskokatolický barokní kostel Zvěstování Panny Marie stojí svým průčelím na hlavním – Masarykově – náměstí, ale přiléhá tak těsně k zámeckému areálu, že se dá říci, že je jeho součástí. Byl vybudován na místě předchozího renesančního kostela z roku 1587. Ten však již stál na místě raně gotického kostela či ještě předcházejících sakrálních staveb. Části zdiva těchto předchozích kostelů byly použity pří stavbě kostela současného. Plány na stavbu kostela nechal vypracovat Arnošt Josef z Valdštejna již v roce 1696 u stavitele Marca Antonia Canevalla, který byl také prvním stavitelem a kostel do roku 1707 částečně dokončil. Zcela dokončen byl však až F. M. Kaňkou v roce 1721.

Uprostřed Masarykova náměstí stojí pěkný památkově chráněný barokní sloup Nejsvětější Trojice, na němž je umístěna plastika Nejsvětější Trojice. Dílo, jež pochází z druhé poloviny 18. století, bylo vytvořeno Matyášem Kühnelem.

Z náměstí jsem se vypravila po žluté turistické značce k Liptické vyhlídce. Poblíž ní se nachází umělecké dílo Duchcovská marína, vytvořené v roce 2014. Jedná se o první námořní přístav v Česku.

V současné době se plocha území mezi městem a vyhlídkou využívá jako zemědělské pole. Na internetu jsem našla diplomovou práci, zabývající se jejím dalším využitím a podle tohoto návrhu by měla být v místě pole rozsáhlá fotovoltaická elektrárna, odstíněná od cest a rekreačních oblastí stromy a keři.

Výhled na Duchcov z cesty k Liptické vyhlídce, Duchcovská marína, výhled od Maríny k lomu Bílina, kostel církve Československé husitské

Od Liptické vyhlídky lze spatřit kromě pěkného pohledu na město Duchcov, pásu Krušných hor a na druhé straně pásu Českého středohoří s nejvyšším vrcholkem Milešovkou, stále ještě aktivní těžební oblast se zakladači, které se podle potřeby často přesouvají a tím pádem je člověk může zahlédnout z relativně blízké vzdálenosti. To se mi ale nepodařilo, a tak jsem pokračovala dál po cestě směrem k lomu. Cesta byla obklopená lesem, a tak ani odtud jsem toho moc neviděla. Řekla bych, že oblast, kterou jsem od Duchcova k Liptické vyhlídce a pak i dál procházela (nejsem si tím ale úplně jistá), je už v této době zrekultivovaná výsypka lomu Pokrok s částí skrývky z lomu Bílina.

Došla jsem až k silnici do lomu, ze které jsem zahlédla rozsáhlé území s obrovskými hromadami zeminy, které se už asi také upravuje. Dovnitř lomu jsem ale nedohlédla. Odtud jsem se vrátila zpátky na žlutou turistickou značku a po ní přišla opět do města. Z centra jsem pak pokračovala k rybníku Barbora, u kterého stojí secesní budova Husova sboru - kostela Církve československé husitské - vybudovaná roku 1899 podle projektu architektů J. W. Gräubnera a R. Schillinga z Drážďan. Věž kostela, která má přízvisko Soví věž, měří 42 m a slouží též jako vyhlídková věž. Vchod do věže zdobí plastiky, zleva Martina Luthera a zprava jeho přítele, reformačního teologa Melanchthona Philippa.

A tady můj dnešní výlet končil. Odtud jsem se už vypravila na autobusovou zastávku a přes Teplice odjela do Prahy.

Duchcov – 12. září 2024