Horní Police

Cílem dnešního výletu bylo poutní místo v Horní Polici. Odtud jsem chtěla jít po turistických značkách do Benešova nad Ploučnicí. Když jsem si ale zvážila délku cesty a hlavně převýšení, které bych musela překonat, usoudila jsem, že je tahle cesta nad mé síly. Obě místa jsem ale vidět chtěla, a tak jsem si výlet naplánovala trochu jinak.

Nejprve jsem se jela podívat do Benešova nad Ploučnicí. Podle informací by se zde mělo nacházet sedm zámků ze 16. století, vystavěných ve stylu saské renesance. Jde ale spíše jen o Horní a Dolní zámek a několik poblíž nich postavených paláců pro jednotlivé členy rodiny majitelů panství. Benešov nad Ploučnicí, a i následná cesta podél řeky a pak přes zříceninu hradu Ostrý do Františkova byla moc zajímavá, ale o těchto místech se zmíním třeba jindy. Dnes se zaměřím jen na poutní místo v Horní Polici, kam jsem z Františkova nad Ploučnicí přijela vlakem.

Horní Police s necelými 750 obyvateli se nachází v severních Čechách. Protéká jí řeka Ploučnice. První písemná zmínka pochází z roku 1273. V 16. století byla Horní Police připojena k zákupskému panství a v roce 1632 přešla do majetku vévodů sasko-lauenburských. V roce 1848 se stal formálním vlastníkem polického panství zástupce císařské rodiny Habsburků, toskánský vévoda Leopold II.

Hned z nádraží jsem se vypravila k poutnímu areálu. Šla jsem nejprve kolem zámku. Ten byl postaven v 17. století. Zámek, přilehlé budovy i park u něj jsou sice chráněny jako kulturní památka, ale celý areál stále působí dost zanedbaně. Na místě dnešního zámku stával starý dvorec, který majitel panství Zákupy i s Horní Policí, saský vévoda Julius František, nechal přestavět v raně barokním slohu do podoby jednopatrového zámku. Když vévoda roku 1689 zemřel, správy panství se ujala na 52 let jeho dcera, toskánská velkovévodkyně Anna Marie Františka. Ta sice sídlila v 20 km vzdálených Zákupech, ale zasloužila se rovněž o rozvoj Horní Police včetně zámku, k němuž nechala dobudovat druhé patro.

Většinu stavitelských prací v obci i na zámku prováděli otec a syn Broggiové z Litoměřic v letech 1684 až 1723. Zámek pak sloužil pro potřeby panských úředníků i pro ubytování duchovenstva při církevních slavnostech. Později zde byl postaven i zámecký pivovar s dodnes zachovalými sklepy a krátce zde fungoval také jezuitský seminář. Později se panství dostalo do majetku císařské rodiny Habsburků.

Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici, zámek v Horní Polici, kamenný most poblíž zámku,  mariánský sloup u mostu přes Ploučnici

Po vzniku Československa v roce 1918 bylo panství Habsburkům zkonfiskováno ve prospěch státu. Areál byl předán Státním lesům se sídlem v Zákupech. Po skončení druhé světové války byl zámecký areál využit jako sklad nábytku a od roku 1949 sloužil jako hospodářská i správní budova JZD Horní Police. Během 40-ti letého komunistického hospodaření zámek zchátral. Po Sametové revoluci, převzala v roce 1991 zámek obec, opravila fasády a část prostor upravila jako galerii. Jsou zde i příležitostné výstavky a akce pro veřejnost.

Zámek leží na pravém břehu Ploučnice a k poutnímu areálu, na levém břehu řeky jsem přes řeku přecházela po kamenném mostě, postaveném roku 1843 při stavbě císařské silnice z Děčína do České Lípy. Po roce 1945 most postupně chátral, a navíc byl poškozen v srpnu 1968, kdy z něj přepadl sovětský tank a vážně poškodil klenutí mostu. Most měl být zbořen, ale v roce 1992 se dočkal opravy a stal se mostem pro pěší. Na počátku 90. let byl vedle starého mostu postaven most nový.

Most je složen ze dvou velkých oblouků přes řeku Ploučnici a dvou menších na jejím levém břehu. Půdorysně je most zalomený. Na mostě nalezneme kříž s pozlacenou plastikou Ježíše Krista a repliky původních lamp a laviček, které dokreslují atmosféru místa. Na levém břehu řeky mezi oběma mosty, starým a novým, u přístupu k nim stojí barokní mariánský sloup, který byl pořízen v roce 1722 z prostředků nadace majitelky zákupského a polického panství Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské.

A teď už mi zbýval poslední cíl dnešní cesty – poutní areál s poutním kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici. Pouti se do Horní Police konají poutě od roku 1523. Současná podoba budov (kostel, křížová chodba, zvonice a budova děkanství) pocházejí z 18. století. Celý poutní areál je chráněn od 2018 jako národní kulturní památka.

První kostel v Horní Polici je zmíněn v listině doksanského kláštera premonstrátů z roku 1291. Současná podoba kostela a přilehlých budov vznikla v letech 1689–1725 za doby vlády sasko-lauenburského vévody Julia Františka (1641–1689) a jeho dcery, toskánské velkovévodkyně Anny Marie Františky (1672–1741).

Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici, interiér kostela Navštívení Panny Marie, fotografie areálu poutního místa (foto z informační tabule)

Podle pověsti vyplavila v roce 1523 řeka Ploučnice na břeh dřevěnou sochu Panny Marie. Místní obyvatelé přinesli sochu do tehdy gotického farního kostela. Socha byla umístěna na jeho hlavní oltář, ke kterému pak přicházeli poutníci. A to byl počátek poutního místa v Horní Polici. Protože starý poutní kostel v roce 1682 navštívilo asi 4000 poutníků a kostel pro takové množství lidí nestačil, požádal farář Michael Gabriel Jantsch o jeho rozšíření. Návrhem a realizací stavby byl pověřen vévodou Juliem Františkem architekt Giulio Broggio (1628–1718) a jeho syn Octavio Broggio (1670–1742).

Zázračná socha "Mater gravida" neboli "Těhotná Madona" popř. též "Panna Marie v naději" je přibližně 75 cm vysoká socha Panny Marie. Není to umělecky zvlášť hodnotné dílo, nejspíše z rukou amatérského řezbáře. V současné době je socha k vidění v kostele "oblečená" do šatu, který se mění podle církevního kalendáře. V pozdějších letech bylo zhotoveno i několik kopií sochy, jednou z nich je např. socha Panny Marie na mostě v Horní Polici z roku 1722.

Když v roce 1689 převzala Anna Marie Františka, vévodkyně toskánská, panství po svém otci, ukázalo se, že ani nový kostel postavený za jejího otce, nestačí. Vévodkyně se vždy snažila zvýšit prestiž poutí, a proto se rozhodla k dalšímu rozšíření kostela. Nová stavba začala v roce 1717. Práce probíhaly podle projektu jejího dvorního stavitele Václava Špačka (1689-1751). K nově postavenému trojlodnímu kostelu byly přistavěny obě postranní lodi, zbudovány empory a byl přistaven chór a sakristie. V roce 1722 přibyla ještě nová, u vstupu do areálu stojící zvonice, a v následujících letech trojkřídlý ambit s kaplemi a oltáři (křížová cesta) a fara. To vše bylo hotové v roce 1725. Další úprava kostela proběhla v roce 1861 z inciativy bývalého císaře Ferdinanda Dobrotivého.

Po dokončení a vysvěcení nového poutního areálu přišlo v roce 1724 na slavnost Navštívení Panny Marie kolem 35 000 poutníků. V letech 1730 až 1760 byla Horní Police vedle Bohosudova nejnavštěvovanějším poutním místem v severních Čechách.

Kostel s celým poutním areálem prošel v letech 2019–2020 rozsáhlou rekonstrukcí. V současné době se hlavní pouť v Horní Polici koná první neděli v červenci. Každou první sobotu v měsíci se také konají pravidelné "malé poutě".

A na závěr ještě několik obrázků z počátku dnešní cesty v Benešově nad Ploučnicí -Dolní zámek: zleva Morzinovský zámek, Wolfův zámek a úplně vpravo Janův zámek, Horní zámek, kostel Narození Panny Marie, zřícenina hradu Ostrý

Prohlédla jsem si celý areál, a dokonce se mi podařilo vejít na chvíli i do kostela. Něco v něm připravovali a kostel byl otevřený. Po prohlídce areálu jsem se vypravila zpátky k nádraží a odjela přes Českou Lípu do Prahy. Jsem ráda, že se mi podařilo vidět všechno, co jsem chtěla vidět, i když jsem musela popojíždět vlakem. Cesta po turistické značce by byla asi hezčí, ale mnohem, mnohem namáhavější.

Benešov nad Ploučnicí - Horní Police - 22. června 2023