Hrad Rotštejn

Na hrad Rotštejn jsem se chystala už vloni, ale nakonec z toho vždycky sešlo. Hrad je v pracovních dnech otevřen jen v letních měsících, a pokud to v této době nestihnu, už se tam vzhledem k tomu, že cestuji veřejnou dopravou, nedostanu. Dnes jsem se sem proto vypravila i v době, kdy meteorologové předpovídali velmi horké počasí.

Cestu jsem začala v obci Klokočí, odkud jsem po červené turistické značce vystoupala Klokočskými průchody k rozcestníku turistických cest. Klokočskými průchody jsou nazývány rozsedliny skalních bloků nad obcí Klokočí, kterými lze projít skalním masivem nad Betlémské skály. Tudy už jsem letos jednou šla. Bylo to při výletě po hřebenu Betlémských skal a přes Zdenčinu vyhlídku z Klokočí do Turnova.

Od rozcestí turistických cest jsem pokračovala po žluté turistické značce směrem ke zřícenině hradu Rotštejn. Tento hrad býval skalním hradem s výraznými prvky zděné architektury. Přilehlé skály zároveň sloužily jako součást obranného systému. Prvky bezpečnosti byly doplněny obvyklými prostředky tehdejší doby, jako jsou brány, mosty, bašty. Tyto stavební bezpečnostní prvky se však nedochovaly, lze vidět pouze tesané výklenky. I když všechny hradní budovy zanikly, o podobě skalního hradu se dochovaly písemné doklady.

Hrad byl vystavěn na čtyřech samostatných skalních blocích a ve čtyřech výškových úrovních. Zachovaly se tesané světničky, tesané trámové kapsy a relikty zděných konstrukcí. Přístupová cesta k hradu vedla patrně od JZ, kde lze předpokládat venkovní opevnění s bránou. Cesta obchází po jižní straně čelní skálu Hlídku. V uzavřeném prostoru se nacházelo předhradí s druhou bránou a průchodem cesty do dnešní osady Rotštejn. Ta odděluje hrad od pokračujícího hřebene, využitého asi jen ke strážním účelům. Hradní jádro se nalézá na vrcholech jižní, střední a severní skály, ve třech výškových úrovních. Původní vstup naznačuje rozšířená průrva dnešního vchodu, zajištěná mohutnými záseky po trámech na místě dolní branky. Na konci tesaného schodiště stála horní branka vnitřního hradu, kterou chránila vysoká skála s velikým přírodním oknem.

Pohled z horní plošiny hradu do míst, kde je nyní bylinková zahrádka, skála se skalním oknem, chránící horní branku hradu, spojovací chodba a okno ve východní zdi hradu

Základy zdiva, zachovaného při západní hraně, dokládají existenci obvodové hradby v obvodu celého skaliska. Nižší podlaží horního hradu obsahovalo z poloviny vyzděnou a z půli tesanou skalní komoru, na kterou navazovala spojovací chodba se zdí na východní straně. Ve zdi jsou dvě střílnová okna. Zadní část tvoří prostor obklopený skalními bloky a obehnaný hradbou se dvěma podobnými okénky a velkým novodobým obloukem po zříceném úseku zdiva. Zde se nachází do skály tesaná asi 48 m hluboká hradní studna s dobře zachovanými pískovcovými reliéfy. Voda se z ní čerpala šlapacím kolem. O kousek dál je do polootevřené skalní světničky kladena hradní kuchyně. Nejvyšší část hradu na střední skále je dnes přístupná dřevěným schodištěm. Zde se nacházelo obytné jádro hradu. O existenci dřevěné zástavby severní skály vypovídají tesané trámové kapsy.

Jihozápadní část hradu zvaná Hlídky představuje druhé obytné jádro. Výškově se rovná prvnímu jádru. Po obranné stránce tvořila Hlídka samostatnou jednotku, avšak chyběl zde zdroj vody. Původní vstup vedl z jádra hradu po mostě do skalní průrvy. Horní plocha Hlídky o rozměrech 11,5 x 16 m nese stopy po ukotvující trámové konstrukci a je zde i tesané podvalí věže. Odtud vedla skalním portálem cesta do tesané světničky o rozměrech 4 x 4 m, nacházející se v jádru skalního bloku.

K vybudování hradu byla částečně využita přirozená skála, která byla vydlabána, částečně byl dostavěn. Jednotlivé části hradu byly od sebe odděleny prohlubněmi a spojeny mosty a můstky. Není proto divu, že podobné hrady byly stěží dobývány. Celkově lze shrnout, že hrad Rotštejn patří ke skalním hradům s dvojicí samostatných obytných jader a řadí se k typickým mohutným skalním hradům s komplikovanější zděnou architekturou, kterých nalezneme v širším okolí několik. Jeho sláva však trvala jen něco přes sto let.

Klokočské průchody, výhled z cesty ke hradu na vrch Kozákov, výhled na hrad Trosky z horní plošiny hradu, skalní okno - v pozadí horní plošina hradu

Založení a výstavbu hradu Rotštejn (Rothenstein čili Červený kámen) lze datovat do doby krátce po roce 1250. V té době vlastní zdejší rozsáhlé území pod Kozákovem mocný rod Markvarticů a ti zde také ve 13. století zakládají několik hradů. Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice (1234–1269), kdo hrad založil, a to zřejmě jako sídlo pro svého syna Voka, který se již v písemnostech nazýval podle hradu "z Rotštejna". Druhý ze synů, Zdeněk, si postavil Valdštejn a stal se zakladatelem rodu Valdštejnů.

V té době byly hradní budovy, postavené na skalním hřebeni, převážně dřevěné a vzhledem k tomu, když došlo po roce 1272 (někdy je uváděn rok 1275) k požáru, celý hrad kompletně vyhořel. Majitel však nechal hrad okamžitě obnovit a většina budov byla vystavěna již jako hrázděná.

Na počátku 14. století byl majitelem hradu Vok II. z Rotštejna. Ten mu zajistil proslulost, doloženou i v písemných pramenech z let 1318 – 1325. Vok měl mnoho sporů nejen se sousedními zemany, ale i s pány z hradeckého a boleslavského kraje, a dokonce i se svými příbuznými. Vše vyvrcholilo v roce 1318, kdy rotštejnské panství a hrad samý zpustošila veliká přesila vojska. Kniha půhonná uvádí, že se této akce zúčastnilo 152 šlechticů. Shodou okolností se zápisy o tomto sporu zachovaly až do naší doby v nepatrné části desek zemských, které při požáru zemských desek neshořely. Po této události byl hrad znovu obnoven a původní hrázděné stavby byly nahrazeny zděnými. Tento zděný palác zanikl kolem roku 1500.

V nejdolejší části vlastního hradu se nacházejí různé větší i menší sklepy, které byly po opuštění hradu příležitostně obývány chudinou. Je tu i výklenek, v němž mohl stát jediný člověk. Říkalo se mu za starých dob "kabát" a bylo to vězení pro menší přestupky.

K další zkáze přispělo přirozené zvětrávání pískovcových skal. Ve zprávě o prodeji z roku 1514 je již hrad uváděn jako pustý se zdmi a skalami zborcenými do nádvoří. Počátkem 17. století začali "skalní dutiny nově se objevivší při patě skal zámku zborceného" upravovat vesničané. Postupně zde vznikl unikátní komplex vesnického osídlení. V současné době se o hrad vzorně stará občanské sdružení.

Po prohlídce hradu jsem se vracela stejnou cestou nazpět k rozcestí turistických cest nad obcí Klokočí a odtud pokračovala dál po žluté turistické značce směrem na Turnov. Cesta vedla nejprve hezkým borovým lesem s kvetoucím vřesem nad skalami spadajícími do údolí. Později sestoupila dolů a údolím jsem došla do osady Podbukovina. Tady jsem z turistické značky odbočila a pokračovala na autobusovou zastávku do osady Mimoň. Původně jsem si sice naplánovala výlet až do Turnova, ale dnešní velice horké počasí mě od tohoto záměru odradilo. Turnov jsem již navštívila několikrát, ale vždycky to bylo na konci delších výletů, a tak jsem městem jen prošla, udělala si několik fotografií, a to bylo všechno. Při přípravě tohoto nepříliš dlouhého výletu jsem sice chtěla město víc prozkoumat, ale budu to muset nechat na jindy. Dnešní výlet byl sice velmi krátký, ale stál za to. Hrad Rotštejn je moc zajímavé místo. A i jeho okolí – lesy a skály – stojí za vidění.

Hrad Rotštejn – 12. srpna 2024