Kokořínsko

Hrad Houska je opředen mnoha tajemstvími, ale ještě nikdy jsem tam nebyla. Podle legendy byl hrad zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla. Právě nad touto průrvou má stát hradní kaple.

Traduje se také, že v podzemí hradu je množství podzemních chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny "jisté věci" a kostry "nelidí",… Prostě je to s největší pravděpodobností místo, které stojí za návštěvu (ale až v turistické sezóně – v zimě je hrad zavřený). Při přípravě tohoto výletu jsem si všimla, že i okolí tohoto hradu by stálo za návštěvu.

Na dnešek jsem si naplánovala výlet z obce Blatečky do Mšena, Ráj. Neznačenou cestou hned od autobusové zastávky v Blatečkách jsem se vydala do Babího (Pohádkového) dolu a jím jsem chtěla dojít na žlutou turistickou značku, vedoucí Planým dolem. I když není cesta Babím dolem značená, je pohodlná a při troše pozornosti v závěru údolí se z ní nedá sejít.

Cesta Babím (Pohádkovým) dolem, na cestu se žlutou turistickou značkou se stoupalo po cestě mezi skalami

Údolím jsem vystoupala na žlutou turistickou značkou a po ní se vydala směrem k obci Mšeno, Ráj. Značená cesta vedla po úbočí údolí těsně pod skalními stěnami a věžemi. Údolí je otevřené k západu a jihozápadu, a tak i když před několika dny sněžilo, cesta byla převážně suchá. Na několika místech ale z údolí vybíhají boční údolíčka a jejich severní strany byly vysněžené. Tady bylo potřeba jít opatrně. Mnohá skaliska, kolem kterých jsem šla, jsou pojmenovaná, a člověk s fantazií v nich patřičné tvary asi rozpozná, ale mně se to moc nedařilo.

Značená cesta vedla těsně pod skalami, chvíli jdete jarní krajinou, která se vzápětí na severním svahu změní v zimní

Po pěšině těsně pod skalami stále mírně nahoru a dolů jsem došla až na rozcestí se zelenou turistickou značkou a po nich vystoupala nahoru z údolí na Zbrázděný vrch. Cesta vedla kus po louce mezi dvěma pastvinami a dost to na ní klouzalo. Byla rozrytá, stejně jako louky kolem, pravděpodobně divočáky. Nahoře na kopci stojí pěkná hrázděná chalupa.

Pokračovala jsem po žluté značce dál po cestě směrem k osadě Olešno. Kousek této cesty byl vytesán ve skále a v místě, kde k ní vybíhala dvě hluboká údolí, byl terén navýšen, aby bylo možné místo jednoduše překonat. Nikde jsem se ale nedočetla, že by se jednalo o historickou stavbu.

Chalupa na Zbrázděném vrchu, vysekaná cesta ve skále, vedoucí ze Zbrázděného vrchu do obce Olešno, náves v obci Olešno, mokřiny podél Pšovky v obci Ráj

Obec Olešno byla v roce 1995 vyhlášena vesnickou památkovou rezervací. Díky tomu tam neuvidíte žádnou moderní zástavbu, která by narušovala ráz této vesnice. Nachází se zde významný soubor lidové architektury s roubenými objekty a zvonička s kapličkou a chráněné lípy.

Horní část obce Olešno je moc hezká. Udělala jsem si tady pár fotografií a sestoupila dolu do osady s pěkným názvem Ráj, což bývala samostatná obec, ale dnes je součástí města Mšeno. V místě se nachází mostek z pískovcových kvádrů přes Pšovku, který byl postaven roku 1862. Stavba je památkově chráněna. V současnosti mostek opravují.

Měla jsem chvíli čas do odjezdu autobusu, a tak jsem se ještě chvíli procházela a snažila se vyfotografovat mokřiny kolem potoka Pšovky. Ta na mnoha místech vytváří močály, v níž rostou chráněné rostliny a žijí chránění živočichové. Nevím proč, ale zamokřená údolí s rákosinami se mi moc líbí.

Dnešní výlet byl zase jeden z těch, kterým říkám "cesta lesem", ale byl krásný. A i cesta domů byla úžasná. Sice jsem dvakrát přestupovala z autobusu do autobusu, ale v Praze jsem byla za 75 minut.

Blatečky – Mšeno, Ráj – 1. března 2023