Letovice

Letovice s asi 7 tisíci obyvatel jsou poměrně staré město. První písemná zmínka pochází z roku 1145, ale první známky osídlení údolí, kde nyní Letovice leží, jsou mnohem starší. Kdykoli přes Letovice jedu, ať už to je vlakem nebo po silnici, vždycky mě zaujmou tři už z dálky viditelné stavby – zámek, bývalý klášter Milosrdných bratří a kostel sv. Prokopa. Už několikrát jsem si říkala, že bych se sem měla někdy zajet podívat, a dnes jsem to konečně udělala.

Z nádraží jsem se vypravila po červené turistické značce nejprve k Letovickému rybníku, postavenému na potoce Kladerubka. Přešla jsem po hrázi, oddělující začátek rybníka od jeho hlavní části k jeho jižnímu břehu, tvořenému dosti příkrou strání. Cestička vedla nejprve těsně nad vodou a byla dosti kluzká, ale nakonec jsem vystoupala nahoru na stráň a přes pole došla do města. Odtud to byl jen kousek ke kostelu sv. Prokopa.

Vznik farního kostela sv. Prokopa se datuje do období poslední třetiny 14. století. Gotická stavba, 34 m dlouhá a 12 m široká, byla častými přestavbami při opravách škod způsobených válečnými taženími značně pozměněna. Dříve býval kostel vyšší, jak ukazují zbytky okenních gotických oblouků. Velkým skvostem je gotická kaple Panny Marie s původní gotickou klenbou z roku 1380. Barevná mozaiková okna v této kapli jsou dílem významného českého malíře Karla Svolinského. V chrámové lodi se nalézá unikátní památka, 14 renesančních náhrobních kamenů majitelů letovického panství. Za pozornost stojí také dřevěná křížová cesta, jejímž autorem je brněnský řezbář Jaroslav Vaněk, rodák z Lysic. Roku 1847 byla ke kostelu přistavěna nízká čtyřhranná věž, zakončena jehlancovitou střechou. Zvony však v ní nebyly po celé desetiletí umístěny. Tam byly vytaženy až roku 1857, a poté byla stará dřevěná zvonice stojící samostatně na mohutném zděném hranolu před hlavním vchodem kostela, zbořena. Kostel je znamenitou památkou gotického slohu.

Kostel sv. Prokopa,kryté schodiště ke kostelu a jeden z reliéfu křížové cesty na pilířích schodiště

Kostel sv. Prokopa je postaven na návrší a vede k němu z města krytá stupňovitá chodba - "fortna". Tato chodba byla v roce 1856 v tak dezolátním stavu, že musela být stejného roku znovu vybudována. Kolem kostela se prostíral hřbitov, který byl roku 1846 přeložen na dnešní pozemek asi 300 m severně od kostela.

Do kostela se naštěstí dalo přes prosklené dveře nahlédnout. Udělala jsem si několik fotografií a po krytém schodišti s výjevy křížové cesty sestoupila dolů. Mým dalším cílem byl bývalý klášter Milosrdných bratří s kostelem sv. Václava.

Bývalý klášter Milosrdných bratří s nemocnicí v Letovicích vznikl z iniciativy Jindřicha Kajetána Blümegena v letech 1751-83. Dodnes v jeho prostorách funguje nemocnice – nyní zde je léčebna pro dlouhodobě nemocné. Součástí kláštera je unikátní zrestaurovaná barokní lékárna z roku 1784. Je v ní možné obdivovat figurální nástropní a nástěnné malby, zobrazující uzdravování nemocných, bohatě ornamentálně zdobený vestavěný lékárenský nábytek obklopující všechny stěny místnosti, a lékárenské dózy i šuplíky s latinskými nápisy léčiv. To vše přispívá k výjimečnému duchu místa, které sloužilo svému účelu po celých 150 let. Podle informací z internetu je možné Lékárnu navštívit s průvodcem během července a srpna, vždy každou druhou sobotu v měsíci. Prohlídka začíná před hlavním vchodem do budovy a trvá necelých 30 minut. Za příznivého počasí je součástí prohlídky i procházka revitalizovanou klášterní zahradou, kde jsou k vidění pískovcové sochy, které byly vytvořeny v rámci mezinárodního sochařského sympozia v roce 2006. Za zhlédnutí stojí i Strom Olgy Havlové - liliovník tulipánokvětý, který byl vysazen na zahradě nemocnice 8. 10. 2018 v den nedožitých 82. narozenin Václava Havla.

Bývalý klášter Milosrdných bratří s kostelem sv. Václava, křížová chodba bývalého kláštera s reliéfy křížové cesty

Stavba barokního klášterního kostela sv. Václava probíhala v letech 1751–1773. Roku 1774 byl kostel slavnostně vysvěcen. Dne 29. srpna 1932 uhodil do kostelní věže blesk a poškodil ji, ale o rok později byla věž opravena. Roku 1997 instaloval v kostele brněnský řezbář Jiří Netík křížovou cestu. K zajímavostem patří pohnutá historie zvonů. Původně byly ve věži klášterního kostela dva zvony, o kterých nejsou žádné podrobnosti. V roce 1895 byly pořízeny tři nové zvony. Za první světové války byly dva zvony zabaveny a třetí zůstal ve věži až do roku 1929, kdy byl prodán. Peníze z jeho prodeje se přidaly k milodarům farníků a posloužily k nákupu tří nových zvonů, jež byly svým laděním přizpůsobeny zvonům kostela sv. Prokopa. Bohužel i za druhé světové války Němci zvony opět zabavili a odvezli do Hamburku. Další zvony byly ulity v roce 1969 a jsou naštěstí na věži dodnes. Kostel je spolu s klášterem chráněn jako kulturní památka.

Kostel se dosud užívá k bohoslužbám, ale budovy bývalého kláštera slouží jako léčebna dlouhodobě nemocných. Celý areál je pěkně opravený. Kostel byl sice zavřený a otvírají ho jen pro bohoslužby, ale do areálu kláštera se mi podařilo nahlédnout. Po domluvě s ošetřující paní jsem si vyfotografovala západní křídlo křížové chodby s reliéfy křížové cesty i rajský dvůr.

Od kostela jsem pokračovala k zámku. Cesta k vstupní bráně vedla mezi hospodářskými budovami. Většina z nich byla dost zanedbaná, ale na opravách se asi pracuje. Východní křídlo, ve kterém se nachází mimo jiné i cukrárna, je opravené velmi pěkně. Zámek byl zavřený, a tak jsem si ho vyfotografovala jen přes bránu.

Zámek Letovice má poměrně dlouhou historii. Původně na jeho místě stávala dřevěná tvrz ze 14. století (první písemná zmínka pochází z roku 1360), která byla později přestavěna na kamenný hrad, chráněný třemi bránami s padacími mosty. Roku 1424 byl hrad dobyt husity, následně obnoven, ale roku 1635 znovu dobyt, tentokrát Švédy. Ve 2. polovině 17. století bylo jádro hradu přestavěno na raně barokní zámek, který však v roce 1724 vyhořel. Současnou empírovou a pseudogotickou podobu získal zámek ve 30. letech 19. století, kdy byl v majetku maďarského rodu Kálnoky a kdy stavební činnost znovu ožila. Stavbou koníren, letní a zimní jízdárny, arkádami na terase a úpravou středověké věže získal zámek nynější vzhled. Tento rod zámek vlastnil až do roku 1945. Po roce 1989 byl vrácen v restituci hraběti Alexandru Kálnokymu, který zámek už ve velmi špatném technickém stavu v roce 2004 prodal panu Bohumilu Vavříčkovi. Nový majitel započal rozsáhlou rekonstrukci, díky níž mohl být zámek v roce 2008 otevřen pro veřejnost. Zahájení turistické sezóny bude tento rok 29. 3. 2024. V zámeckém areálu je možné pořádat prohlídky, exkurze, svatby a podobně. Zámek disponuje zámeckou jízdárnou s krytou plochou o 500 m2 a několik dalších prostor. V areálu se nachází i malý ZOO koutek. V areálu zámku se konají společenské akce, konference nebo prodejní burzy. Pravidelně se zde konají burzy starožitností, řemeslné jarmarky, koncerty a další kulturní akce.

Letovický zámek, jezírko v zámeckém parku, pohled na zámek ze zámeckého parku a z centra města (poslední obrázek)

Od zámecké brány jsem se vrátila a zámeckým parkem jsem sešla dolů k řece Svitavě a pokračovala do centra. Zámecký park, jehož vznik patří do období vlastnictví rodem Kálnokyů, je rozsáhlý přírodně krajinářský park v anglickém stylu s romantickými úpravami. Řadí se k nejcennějším přírodním památkám okresu Blansko. Parkový areál o rozloze 27,6 ha je tvořen lesoparkem, který se nalézá na severní a západní straně hradského kopce, svažující se k řece Svitavě. Podél ní rostou nádherné olše a buky. Jižní strana kopce má charakter parku, v němž se střídají osaměle stojící mohutné stromy s loukami a dalšími skupinami stromů. Park je celoročně přístupný.

Mým posledním cílem tohoto výletu byla vodní nádrž Letovice, často nazývaná přehrada Křetínka. Byla zbudována západně od města Letovice při silnici vedoucí do Křetína. Výstavba údolní nádrže na říčce Křetínce probíhala v letech 1972 – 1976. Vodní dílo bylo předáno do provozu v roce 1978. Hlavním posláním přehrady bylo vyrovnávání stavu toku řeky Svitavy. Přehrada je dále využívána především pro rekreaci, rybolov a vodní sporty.

Vodní nádrž Letovice nedaleko obce Vranová, Letovický rybník

K přehradě jsem jela autobusem z letovického náměstí. Vystoupila jsem ve stanici Vranová, samota. Tady se nachází rozlehlá travnatá pláž, po které jsem se asi půl hodiny procházela. Jsou odtud krásné pohledy na jezero a okolní krajinu. Autobusem jsem se pak vrátila do Letovic na nádraží a odjela domů. Dnešní výlet nebyl dlouhý, ale hezký. Naštěstí mi přálo i počasí. Konečně po mnoha podmračeným dnech svítilo sluníčko a bylo teplo.

Letovice – 4. března 2024