Národní technická knihovna

26.12.2023

Letošní zima začala dost zostra a najednou napadlo tolik sněhu, kolik jsme ho tu už dlouho neviděli. To by asi moc nevadilo, protože Praha je pod sněhem malebná, ale horší bylo, že se město neobtěžovalo úklidem chodníku a ani jejich posypem. Tenhle rok jsem si zlomila obě ruce, naštěstí ne obě současně, ale přesto mě oba úrazy vystrašily natolik, že jsem sice ven šla, ale pohybovala jsem se velmi opatrně. Proto jsem si troufla jít jen na docela krátké výlety. Dnes jsem se vypravila do Národní technické knihovny v Praze. O budově, která získala několik architektonických ocenění, jsem četla, ale ještě nikdy jsem ji neviděla.

Národní technická knihovna (NTK) je s fondem čítajícím kolem 926 000 svazků největší knihovnou technické literatury v České republice. Její nová budova, budovaná od roku 2006 a otevřená 9. září 2009, stojí v Dejvicích v Praze 6 v areálu technických vysokých škol, nazývaném Kampus Dejvice. Naleznete zde budovy ČVUT a VŠCHT a dalších institucí jako je například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) nebo Katolická teologická fakulta UK (KTF UK)). V budově NTK sídlí kromě instituce a knihovních fondů Státní technické knihovny, která se při příležitosti stěhování přejmenovala na Národní technickou knihovnu, též České národní středisko ISSN a Pobočka městské knihovny v Praze. Mottem NTK je "Knihovna je služba". Národní technická knihovna je státní příspěvková organizace zřízená opatřením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.


Národní technická knihovna, atrium knihovny

Fond dnešní Národní technické knihovny v Praze vznikl v roce 1718 jako sbírka knih prvního stavovského profesora inženýrství Christiana Willenberga (1655–1731). Během dalších dvou století se knihovna rozrůstala jako součást Českého stavovského polytechnického ústavu a jiných předchůdců dnešního ČVUT. Její fond byl až do roku 1935, kdy se Knihovna vysokých škol technických (KVŠT) přestěhovala do Klementina, umístěn v různých lokalitách.

Dělení Českého stavovského polytechnického ústavu na českou a německou část v roce 1869 po rakousko-uherském vyrovnání knihovnu nepostihlo, jen začala používat dvojjazyčné razítko. V roce 1960 byla knihovna přejmenována na Státní technickou knihovnu (STK). Postupem času začala knihovna přerůstat volné místo v Klementinu. Dva dálkové skladovací prostory byly pořízeny v letech 1974 až 1981 Praze 4 - Písnici (jeden objekt pro 100 000 svazků) a ve Lhotě u Dolních Břežan (dva objekty, každý pro 200 000 svazků). Knihovna i nadále hledala trvalejší řešení ne zcela vyhovujících prostor. Z několika projektů nové budovy se nakonec podařilo v druhé polovině 90. let prosadit projekt výstavby Národní technické knihovny (NTK) v Praze 6 - Dejvicích, v centru českého technického vzdělávání.

Architektonická soutěž na podobu budovy proběhla v roce 2000 a vítězný návrh atelieru AK architekti (Roman Brychta, Adam Halíř, Václav Králíček a Petr Lešek) porota vybrala v lednu 2001. Investorem přípravy i výstavby Národní technické knihovny byla Státní technická knihovna v Praze.

Po dlouhou dobu plány ustrnuly z nedostatku finančních prostředků, který prohloubily také povodně v roce 2002. Příslib financování přijala až vláda roku 2004 z podnětu tehdejší ministryně školství Petry Buzkové a jejích náměstků. Ducha, koncept a náplň budově dali Miloslava Rupešová, emeritní ředitelka Státní technické knihovny a Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny. Poté byla vyhlášena obchodní soutěž na projektanta a zhotovitele stavby. Povinností dodavatele bylo zajistit si vlastní zdroj financí. Stát zakázku splácel do roku 2013 z prostředků Ministerstva školství.

Na realizaci stavby se podíleli autoři architektonického návrhu v obměněné sestavě jako studio Projektil architekti ve složení Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek, dále Helika a.s. (prováděcí projekt, hlavní architekt Petr Jileček), energetickou úspornost koncipoval Jan Žemlička (Žemlička & Pruy) a Gesamtkunstwerk (stírání hranic mezi estetickým útvarem a realitou) dotvořili designéři Petr Babák a jeho tým - vizuální styl (Laboratoř), informační a orientační systém - Radim Babák a Ondřej Tobola - atypický nábytek (Hipposdesign). Díky soutěži na výtvarné dílo (sdružení PAS - Vít Havránek, Tomáš Vaněk a Jirka Skála) dílo završil kreslíř a komentátor Dan Perjovschi. Pod vedením Sekyra Group budovu postavilo od září 2006 do prosince 2008 společenství Metrostav – OHL ŽS a vnitřní vybavení dodaly společnosti Forster, Zambelli, Vitra a Techo.


Interiér knihovny, několik kreseb rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho

Stavba byla zahájena v říjnu 2006, dokončena a předána 31. prosince 2008. Logo NTK bylo oficiálně odhaleno 29. dubna 2009. Od května 2009 do konce července se knihovna stěhovala z Klementina. Slavnostní otevření proběhlo 9. září 2009 a otevřena pro veřejnost s kompletní nabídkou služeb byla 14. září 2009.

Budova má půdorys zaobleného čtverce o rozměrech asi 70×70 metrů. Je devítipodlažní – má tři podzemní (depozitáře a parkoviště) a šest nadzemních podlaží. Celková užitková plocha zahrnuje 38 661 m2. Kromě moderních architektonických prvků obsahuje i prvky pro zajištění úspor energie včetně akumulace tepla a chladu.

Interiéru dominuje rozlehlé atrium s pravoúhlým půdorysem, které zahrnuje všech šest nadzemních podlaží. Na jeho obvodu leží schodiště mezi patry; betonové stěny směrem do atria zdobí přes dvě stovky avantgardních kreseb komiksového typu od rumunského výtvarníka Dana Perjovschiho. Budova NTK získala od vzniku také mnoho ocenění. Například byla nominována na českou Stavbu roku 2009, vyhrála Nejlepší stavbu roku 2010 městské části Praha 6, byla uvedena například mezi osmi unikátními knihovnami světa anglickým architektonickým serverem Architizer.

Bohužel se na stavbě vyskytly i nějaké závady. Dne10. února 2017 se roztříštily dvě tvarovky z kaleného skla a jako déšť se rozletělo 35 kg úlomků do okruhu několika metrů. Další dvě tvarovky praskly o Velikonocích 2019.

Knihovna se nyní může pochlubit nejrozsáhlejší sbírkou českých a mezinárodních dokumentů v oblasti techniky a aplikovaných přírodních a společenských věd souvisejících s technikou v České republice. Přírůstek se pohybuje kolem 5000 titulů ročně. Rovněž proběhla integrace NTK a partnerských knihoven VŠCHT, ČVUT, ÚOCHB AV ČR a ČZU (Česká zemědělská univerzita) z důvodu rozšíření informačních fondů, ušetření při nákupu elektronických informačních zdrojů a zvýšení komfortu uživatelů, kteří vše najdou na jednom místě pod střechou knihovny.

Kapacita tří podzemních skladů je 1,3 milionu svazků. Prostor pro volný výběr ve čtyřech nadzemních patrech má maximální kapacitu 660 000 knihovních jednotek, reálně využitelná kapacita je okolo 500 tisíc svazků. Fond NTK umístěný ve volném výběru je opatřen elektronickými čipy RFID umožňujícími samoobslužné vypůjčování i vracení publikací. Ve volném výběru jsou publikace tematicky uspořádány podle klasifikačního systému Kongresové knihovny (LCCS).

Budovy strojní a elektrotechnické fakulty ČVUT, elektrotechnická fakulta ČVUT, kde jsem studovala, moderní umělecké dílo Průniky, stojící před budovou FEL, které v roce 2014 vytvořil Marian Karel

Celý areál vysokých technických škol na mě zapůsobil moc dobře. Budovy se sice od doby, kdy jsem zde v 70-tých letech minulého století studovala, nezměnily, a kromě knihovny zde ani žádné jiné nepřibyly, ale asi jsou v současnosti opravené a obklopené už většími stromy. Všimla jsem si, že některé starší budovy jsou propojené prosklenými průchody. Prostě se mi dnes celý komplex s mnoha všemi směry procházejícími studenty zdál hezčí než tehdy. Ale je také možné, že mě tehdy zajímalo něco úplně jiného než budovy, ve kterých jsme studovali.

Národní technická knihovna v Praze -29. listopadu 2023