Žižkovská věž

Na Žižkovskou televizní věž panují různé názory. Dokonce podle jakéhosi průzkumu je věž považovaná za nejošklivější stavbu na světe, ale dalším lidem, mezi které patřím také, se líbí. Před několika lety jsem už na věži byla, ale je to už přece jen pár let, a tak jsem se sem dnes vypravila znovu.

Telekomunikační věž byla postavena na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů v letech 1985-92 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma. Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace. Samotné technické řešení přineslo několik novinek, a dokonce i patentů.

Se svou výškou 216 metrů jde o nejvyšší stavbu Prahy. Ve výšce 93 m nad zemí se nachází tzv. observatoř, skládající se ze tří kabin: Obrazy Prahy, Ozvěny Prahy, Zlatá Praha. Můžete si zde vyzkoušet interaktivní zábavu v podobě ozvučených závěsných křesel, tzn. bubble chairs, nebo videí představující Prahu i celou Českou republiku. Ve výšce 66 m nad zemí se můžete zastavit se v restauraci či kavárně v oblacích nebo se ubytovat v šestihvězdičkovém hotelu.

Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, z nichž dva vedlejší (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů. Tubusy jsou tvořeny soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky cca 30 cm je vylit betonem.

Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace "Oblaca" (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) kabina s vysílací technikou. Při rekonstrukci v letech 2011–2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá. Změny se dotkly i Mahlerových sadů v blízkém okolí věže.

Žižkovská televizní věž, miminka, výhledy z věže

Z anténního nástavce vysílají v digitálních multiplexech televizní a rozhlasové stanice. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno 30. dubna 2009, analogově v pásmu VKV odtud vysílá šest rozhlasových stanic. Dále jsou zde vysílače mobilních operátorů a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.

Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do Petřínské rozhledny bylo nutno chápat jako provizorium, a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo návrh Hutních montáží Ostrava na stavbu 160 m vysokého ocelového stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1983 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (v té době zpustlých) Mahlerových sadů.

Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo "jehlu s jablkem". Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, zvítězila světově unikátní futuristická varianta subtilní, a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Autor tehdy úspěšně argumentoval tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová ocelobetonová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost.

Investorem vysílače byla Správa radiokomunikací Praha. Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba probíhala poměrně rychle, přestože ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého židovského hřbitova si vynutilo dohled představitelů Židovské obce při výkopových pracích. Nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na Novém židovském hřbitově na Olšanech. Dne 20. prosince 1988 byla dokončena hrubá stavba hlavní konstrukce, a to dosažením kóty 193 m nad terénem. Výstavba tak byla v předstihu oproti harmonogramu a na jaře 1989 bylo oznámeno půlroční zkrácení původně uváděného termínu uvedení do provozu.

Společenské změny konce roku 1989 přinesly vlnu občanských protestů proti této stavbě a zastavení prací. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, tu však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity. Až v průběhu roku 1990 se práce znovu rozeběhly, začala být osazována a oživována vysílací technika a v březnu 1991, tedy s více než dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu plánu, započal zkušební vysílací provoz. Ten od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu. Celá věž i s jeho restaurační a vyhlídkovou částí pak byla 17. února 1992 oficiálně otevřena pro veřejnost.

Dne 29. května 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého zvané "Miminka", znázorňující 10 batolat lezoucích po věži nahoru a dolů. Protože se tato instalace setkala s pozitivním ohlasem, byla v roce 2001 nainstalována natrvalo. Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér Jan Němec ve vysílači natočil některé scény filmu V žáru královské lásky.

Dne 2. října 2017 byla mimina z vysílače sundána kvůli údržbě a obnově. Ta měla trvat do jara 2018, avšak při renovaci se ukázalo, že jsou neopravitelná, proto byla vyrobena miminka zcela nová. Na věž byla osazena koncem března 2019. Architekt žižkovské věže Václav Aulický se nechal slyšet, že miminka instalovaná na vysílači se mu líbí – dobře podle něj zapadají do celkové hi-tech vizáže celé budovy.

Místo, kde věž stojí, leželo daleko za hradbami města. Poté, co v roce 1787 císař Josef II. zakázal pohřbívat uvnitř hradeb města, byly zde zakládány hřbitovy. I místo, kde věž stojí, bývalo hřbitovem. Nacházel se zde Starý žižkovský židovský hřbitov, později přeměněný na Mahlerovy sady.

Nejcennější část Starého židovského hřbitova byla zachovaná. Leží severně od věže a je možné ji navštívit. Park s názvem Mahlerovy sady vznikl koncem 50. let 20. století, kdy byla část stávajícího židovského hřbitova, založeného roku 1680 jako morové pohřebiště, upravena na volně přístupnou plochu zeleně. Když byla později v 2. polovině 80. let v sadech postavena věž televizního vysílače, plocha přešla do vlastnictví Českých Radiokomunikací a tím v podstatě park jako takový zanikl. V jeho západní části v roce 2013 vznikla zpevněná plocha pro minigolf.

Zachovalá část Starého židovského hřbitova na Žižkově, kostel Srdce Páně  a jeho interiér

K dalším hřbitovům, založeným v této části města, patří nejrozsáhlejší křesťanské Olšanské hřbitovy, strašnický hřbitov, nový židovský hřbitov a vojenský hřbitov. O hřbitovech toho je možné napsat mnoho, ale nechám si je na samostatnou vycházku. Zmíním se tady ale o velice zajímavé stavbě – kostelu Srdce Páně – stojící na nedalekém náměstí Jiřího z Poděbrad.

Monumentální kostel Srdce Páně je stavba obdélného půdorysu o rozměrech 38x26 m a s 13 m vysokým kazetovým stropem, inspirovaný Noemovou archou, realizována v letech 1928-32 podle návrhu známého slovinského architekta Josipa Plečnika. Podmanivému exteriéru sálového chrámu vévodí široká hlavní věž jihoevropského typu se šesti zvony. Na vrcholu 42 metrů vysoké věže spočívá třímetrová měděná báň se čtyřmetrovým křížem. Prosklené kulaté hodiny mají průměr 7,5 m a jsou největší v Čechách. V podzemí kostela se nachází kaple s valenou klenbou. Originální interiér je především dílem Josipa Plečnika a následně Otty Rothmayera. Sochařskou výzdobu vytvořil Damián Pešan a barevnou výzdobu oken Karel Svolinský. V roce 2010 byl kostel zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 2014 nominován k zápisu na seznam Světového dědictví.

Z věže je moc pěkný výhled na Prahu. Cena za její návštěvu sice není malá, ale věž určitě za návštěvu stojí. Oproti mé minulé návštěvě se mi ale zdálo, že se věž "houpe". Dočetla jsem se, že vypočtená výchylka věže na vrcholu činí až 120 cm, ale je eliminována speciálním kyvadlovým tlumičem kmitů a že v běžném provozu není výkyv věže znatelný. Dnes se mi ale zdálo, že se mi podlaha pod nohama opravdu trochu vlní. Nevím, jestli to byl jen dojem, anebo jsem opravdu nějaký výkyv pociťovala.

Žižkovská televizní věž -16. října 2023